Studio Andrea Třinec - UNREGISTERED VERSION

Právě masáž je jednou z výborných relaxačních praktik, která uvolňuje svaly, pomáhá předcházet bolestem, pocitům únavy a stresu, napomáhá lepšímu průtoku krve, nastolí příjemný pocit pohody a celkového uvolnění. I když podle odborníků optimálního efektu dosáhneme, pokud si takovou proceduru dopřejeme jednou týdně, i občasná návštěva maséra udělá divy.

Čemu masáž prospívá?  Blahodárně působí na kůži. Odstraňuje zrohovatělé buňky pokožky, uvolňuje potní a mazové žlázky, zlepšuje prokrvení kůže, zvyšuje přísun kyslíku, živin a ochranných látek a zlepšuje látkovou výměnu. Její působení nezůstává jen u kůže na povrchu. Rozrušuje svalové zatvrdliny a srůsty, urychluje vstřebávání a odplavování zánětlivých výpotků a otoků, prokrvuje svalstvo a dokonce zlepšuje krevní oběh celého organismu. A nezanedbatelný je i její účinek na psychiku a celkovou regeneraci organismu.

Kdy se masáž neprovádí?  Ne vždy je však provedení masáže žádoucí. Nedoporučuje se například při horečných, infekčních a zánětlivých, nádorových a krevních onemocnění, při vysokém krevním tlaku. Dále také v místech hnisavých a plísňových onemocnění, při zánětech kloubů, krvácení a pohmoždění, v místě křečových žil, při zvětšení mízních uzlin, v místě bradavic a mateřských znamének se masáž nesmí provádět. Další kontraindikace je bezprostředně po jídle, pod vlivem alkoholu a psychotropních látek. Alkohol blokuje procesy očištění organismu. Stejně tak požití jídla krátce před masáží v těle spouští procesy zajišťující trávení. Tím se příslušné části organismu brání uvolnění, které má masáž navodit.  

Baňkování

    Reflexní účinek masáží je dnes pokládán za nejdůležitější a rozhodující. Při masírování dochází ke dráždění receptorů umístěných v kůži a v podkoží a při hluboké masáži i ve svalech, šlachách a kloubech. Z receptorů přichází do mozku velké množství informačních vzruchů, které CNS zpracuje a dává pokyn výkonným orgánům prostřednictvím dostředivých drah. Rozsah a charakter periferních změn záleží na technice a způsobu provedení. Organismus musíme chápat jako celek, jehož systémy jsou vzájemně propojeny.

    Každému míšnímu segmentu odpovídá určitá oblast na povrchu kůže. Přes tuto oblast můžeme působit na určité svalové skupiny, ale i na určité orgány, které jsou inervovány ze stejného segmentu. Když probíhá nějaký chorobný proces v nějakém orgánu, dochází ke změnám (např. překrvení, bolestí i v odpovídající oblasti kůže). Toho můžeme využít obráceně. Drážděním určitých kožních oblastí můžeme ovlivňovat svalový tonus odpovídající oblasti ve smyslu zvýšení nebo snížení napětí. Znalost těchto kožních zón by měla být pro dobrého maséra samozřejmostí.

    Při onemocnění vnitřních orgánů se na zádech, v oblasti příčné segmentace, vytvářejí citlivá místa, označována jako spouštěcí nebo maximální body. Jsou charakteristické pro postižené systémy. Jsou většinou dobře hmatatelné a citlivé. Běžně je označujeme za zatvrdliny, odborně "myogelosy". Tyto změněné okrsky tkáně, vzniklé na základě poruchy vnitřního orgánu, se samy stávají dalším centrem potíží a jejich vztah k nitřním příčinám se ztrácí. Spojení zádových gelos s vnitřními orgány naše klasická medicína vehementně popírá, ale právě tyto souvislosti a jejich znalost činí tuto metodu již tisíciletí úspěšnou.

   Při suchém baňkování nedochází k porušení kůže. Sání baňky způsobí, že červené krvinky proniknou z cév do prostoru kolem nich, aniž by došlo k poranění krevních vlásečnic. Tyto extravazáty se musí z krevní podlitiny odstranit. Aby k tomu došlo, musí organismus výrazně zlepšit prokrvení postižených míst, což vyžaduje celkovou aktivaci veškerých životních pochodů v léčené zóně. Podle reflexologie to působí přímo na odpovídající cílový orgán a v souladu s celostním pohledem na pacienta zase zpět na celek ve smyslu normalizující informační zpětné vazby.

   Baňkování je metoda velmi stará a známá již ve středověku. Používá se nejen k potlačení bolesti pohybového aparátu, ale i k mírnění vnitřních potíží. Baňkováním rozumíme přikládání skleněných kulovitých nádobek s nahřátým vzduchem, v nichž se ochlazováním vytvoří podtlak, který způsobí přisání na pokožku. Přisátím způsobí baňka vznik krevních podlitin a působí na organismus fyzikálně, reflexně, ale také metabolicky. Na kůži můžou vzniknou charakteristické podlitiny, které zmizí v průběhu 3-10-ti dnů. Po baňkování dochází k aktivaci lymfatického systému a proto je velmi vhodné zvýšit příjem tekutin. Vhodné jsou čaje a voda.